Prosinec 2015

Ten,kdo stojí v koutě

29. prosince 2015 v 2:35 | Ina |  Knihy
Tato kniha je o chlapci jménem Charlie a jeho životě.
Tato kniha je plná myšlenek na kterými je potřeba přemýšlet, je to opravdu
skvělá kniha a já jsem ráda že jsem měla tu čest ji číst.
Charlie nastupuje na střední školu se strachem brzy si však najde skvělé
kamarády Patrika a Sam. Charlie toho spoustu o životě ještě neví je takřka
bez zkušeností. Postupně ho Patrik a Sam zasvětí do středoškolského života.
Charlie se velmi spřátelil s učitelem na angličtinu Billem, který později
Charlieho pozval i domů a řekl mu že je to jeho přítel néjen žák a že je moc
nadaný a chytrý, a i když Charlieho už učit nebude může mu kdykoliv zavolat
kdyby potřeboval sčímkoliv pomoc, i Billova přítelkyně byla k Charliemu moc
milá což Charlie ocenil. Charlie zažije špatné ale i dobré chvilky.
Sam a Charlie se do sebe nakonec zamilují. A všichni tak nakonec jsou šťastní.
Před koncem knihy zjistili že byl Charlie zneužíván svojí tetou což mě docela
překvapilo ale tak něják se to pak tušeila protože jsem dvakrát viděla film.
Je to skvělá kniha plná skvělých myšlenek doporučuji vám ji..
Líbilo se mi tam pár vět cituji třeba jako "Každý příjmá jen takovou lásku
jakou si zaslouží" nebo na konci knihy psal Charlie jak si váží přátel a
rodiny, Sam a Patrika.. Byla jsem trošku zmatená z téhle knížky zvláště když
jsem si říkala jak Charliemu závidím jeho život na první dojem se zdálo
že opravdu skvělý život měl, ale nebyl tak skvělý.. Nakonec všechno dopadlo
v knize dobře což je dobře.. Moje vlastní myšlenka je že je zvláštní že když
něco čtete nepříjde vám to tak strašné a když to zažijete příjde vám to moc
strašné a když o tom zase napíšete příjde vám to zase úplně obyčejné, ať už
se jedá o cokoliv.
Vaše Inn

Rok 2015

28. prosince 2015 v 21:46 | Ina |  Úvahy/Myšlenky
Zdravím,tohle je vlastně můj první článek k tématu tak doufám že se bude někomu líbit.
První než začnu mluvit o předsevzetí bych ráda napsala jak vnímám konec roku 2015.
Rok 2015 pro mě nebyl moc dobrý a ani úspěšný, popravdě jsem ráda že tento rok končí.
V tomto roce se stalo několik věcí které se stát neměli, a nebo právě měli ale já nechtěla aby se stali.
Stalo se tak, a už to nezměním.. Vnímám to taky tak že budu o rok starší což se mi zase tak moc nelíbí.
A taky bych měla v roce 2016 přestoupit na jinou školu což je důležité, pro mě moc důlěžité.
S koncem roku se prostě rozloučím zavpomínám si na průběh roku a řeknu mu Sbohem protože rok 2015 už nikdy nebude.
Příjmu to jaký byl a příjmu ho i stím že nebyl vydařený.
A teď k novoročnímu předsevzetí.


O předsevzetí si myslím že jsou tak trochu kravina, protože pokud chce člověk něco udělat tak by to měl udělat hned a né až příští rok, měl by stím aspoň začít. Já si novoroční předsevzetí nekladu protože vím že bych je ani nesplnila což bych zklamala sama sebe a proto to nedělám. Je to o vulí, víc k tomu asi nenapíšu protože tohle myslím stačí je to jen pár vět ale je to tak.
Když chci něčeho dosáhnout,vrhnu se na to hned a nebudu čekat až na nový rok, abych si to slíbila a nedodržela formou předsevzetí.
Vaše Ina


Střihoruký Edward

24. prosince 2015 v 16:37 | Ina |  Filmy
Ahoj, zdravím tento týden jsem koukala na pár filmů od Tima Burtona a prvním filmem o kterém vám napíšu je Střihoruký Edward.




Forrest Gump

21. prosince 2015 v 4:47 | Ina |  Filmy
Utíkej Forreste!
Pro z vás co film Forrest Gamp viděli je tohle známá věta.
Tenhle film je jeden z mimořádných filmů a řadí se do mého žebříčku nejlepších filmů.

Život J.R - 1. Kapitola

20. prosince 2015 v 11:40 | Ina |  Příběhy
Zdravím, nedávno jsem sem dávala upoutávku na příběh život Jamese Risota.
A konečně mám krátkou první kapitolu, doufám že se vám bude líbit a že mi tu nějáká dobrá duše zanechá třeba i komentář konstruktivní kritiky a naopak pokud se vám první kapitola líbí můžete mi psát i pochvaly.
Ano je tam spoustu chyb, pracuji na tom.
Děkuji všem čtenářům a tady to je!

Cítil jsem jak se dotýkají papírové kuličky mých zad, kdykoliv jsem se otočil od tabule směrem k žákům všichni jako by nic.. Jako by to byli andílci co nikdy nic neprovedli, všichni se tak v tuhle chvíli tvářili, někteří si vyměňovali výsměšné pohledy, někteří se jen tak uculovali, nikdo mi nikdo neřekl kdo je hází, a co je nejhorší nikdo se k tomu ani nepřiznal.. A kdo že já jsem? Nepředstavil jsem se? James Risot,to jsem já učitel na střední škole. Musím dodat začínající učitel, tahle škola nebyla prestižní školou na které jsem chtěl vždy učit, ale byla to pro mě výzva, a chci vám říct příběh o této škole žácích a o tom jak je těžké získat si jejich respekt..


Charlieho malá tajemství

12. prosince 2015 v 17:31 | Ina |  Filmy
Dalším filmem o kterém vám dnes napíšu je můj druhý nejoblibenější film Charlieho malá tajemství.
A taky se na blogu obejví i kniha podle které je film natočen " Ten, kdo stojí v koutě"
Kterou jsem si koupila přes inernet v prodejně neoluxor, a zrovna jí mám rozečtenou.
Možná bych sem mohla vypsat později rozdíly mezi knihou a filmem a že jich tam je, ale nevím do které rubriky bych to pak zařadila jestli do knih nebo do filmů. Možná že by se to hodilo do rubriky zajímavé, no uvidíme :)
Zpět k filmu.



Donnie Darko

12. prosince 2015 v 16:15 | Ina |  Filmy
Rozhodla jsem se dnes konečně doplnit rubriku FILMY a prvním filmem do této rubriky musí být ten co mám nejraději. Co mi něco dal, o kterém bylo nutno přemýšlet a tento film jak už víte z názvu se jmenuje DONNIE DARKO.



Poslední dny..

10. prosince 2015 v 20:59 | Ina |  Diary
Ahoj, ahoj, ahoj!
Čte vůbec někdo můj blog?
Já jen abych si to tady nepsala jen tak pro sebe :D
Pokud bych mohla poprosit nechte mi někde nějáký komentář ať vím kdo mi tu chodí a tak!
A teď k tématu..
Poslední mé dny byly trochu divoké, proto nemám ani tak čas na blog.
Ale chystám nový příběh je tu již i upoutávka tak snad se bude líbit!
Chci mluvit o tom jak se neustále mění způsob myšlení, až mě to občas trochu děsí.
Nyní jsem se začala věnovat psychologii, což mě néjen dle mého názoru myšlenkově odhodilo úplně někam jinam.
Najednou si všímám různých posunků a neverbální komunikace mnohem víc než dřív.
A taky jsem změnila způsob komunikace, vlastně dřív jsem vůbec nekomunikovala teď jsem začala ale naplno!
Řekla jsem všem co si myslím jaký mám problém, spoustu lidí se urazilo ale potom jsem jim vysvětlila k čemu má otevřenost slouží.. Myslím že dnešní řekla bych ze začátku hádka byla k něčemu dobrá, myslím tím doma.. Řekla jsem všem co mě trápí a hlavně mámě. A mám takový dojem že jsme se i někam posunuli což je úžasné.
Myslím že spolu teď budeme o věcech mluvit mnohem otevřeněji a nebude tolik hádek.. Prostě si to vyříkáme a bude klid.. Napadlo mě zavést tady na blogu něco jako "Psychologický deník" a tam psát různé postřehy čeho si všímám teď víc a co značí některé věci.. Popřemýšlím o tom!
Zatím ahoj, vaše Ina!

Život J.R - UPOUTÁVKA

5. prosince 2015 v 23:42 | Ina |  Příběhy
Cítil jsem jak se dotýkají papírové kuličky mých zad, kdykoliv jsem se otočil od tabule směrem k žákům všichni jako by nic.. Jako by to byli andílci co nikdy nic neprovedli, všichni se tak v tuhle chvíli tvářili, někteří si vyměňovali výsměšné pohledy, někteří se jen tak uculovali, nikdo mi nikdo neřekl kdo je hází, a co je nejhorší nikdo se k tomu ani nepřiznal.. A kdo že já jsem? Nepředstavil jsem se? James Risot,to jsem já učitel na střední škole. Musím dodat začínající učitel, tahle škola nebyla prestižní školou na které jsem chtěl vždy učit, ale byla to pro mě výzva, a chci vám říct příběh o této škole žácích a o tom jak je těžké získat si jejich respekt..